ÚvodFakta o MoravěZprávyRozcestníkJak mohu pomoci?For foreigners

„Morava je podivuhodná země už proto, že je a není. Kdysi v dávné historii, bývala markrabstvím volně spojeným s Českým královstvím. Dnes splynula s Československou federativní republikou a její jméno se vyskytuje už jenom v celostátních předpovědích počasí a v národních písních.“
Jan Skácel

Fakta o Moravě

Obsah

Morava – obecné informace:

Poznámka: Údaje se vztahují pokud není uvedeno jinak k území samosprávné země Moravskoslezské, která byla zrušena 1.1.1949.

Hranice země Moravskoslezské z roku 1948:


Zobrazit místo Morava na větší mapě

Moravská historie

Pozn: Jde o velmi zúžený patnáctibodový přehled, pokud máte hlubší zájem doporučujeme knihy od L. E. Havlíka, Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství od J. Pernese a nebo Dějiny Moravy zpracované na stránkách Moravské národní obce.

A dál je to na nás všech...!

Záznam pořadu Historie.cs z 27.11.2008, kde se diskutovalo o moravanství. O vztazích mezi Moravany a Čechy tu hovořili historici Jiří Bílý, Jiří Pernes a Milan Řepa.

Video najdete na megaupload.com, tato stránka někdy vkládá před své videa reklamy které však lze přeskočit! Video Vás nejprve přesměruje na jinou reklamní stránku v novém okně, ale pokud se vrátíte zpět nebo přepnete do předchozí záložky přehrajete už video bez problémů.

Moravské symboly:

Vlajka - V minulosti se objevila řada vlajek, zdaleka nejvyužívanější a poslední schválená je vlajka s podélným žlutým a červeným pruhem. V roce 1848 se utvořil nový zemský sněm Moravského markrabství, který naprostou většinu volených poslanců z venkova, bývá označován jako selský. Poslanci tohoto moravského zemského sněmu (parlamentu) schválili i článek 5. nové zemské ústavy, ve kterém se přesně definuje zemský erb (znak) a zemské barvy (vlajka): "Země moravská podrží dosavadní svůj erb zemský, totiž orlici vpravo hledící, v poli modrém a červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená."

Moravská zemská vlajka je tedy žluto-červená bikolóra. Horní pole je zlaté (žluté), spodní červené.

V současné době, začínají moravští vlastenci na moravskou zemskou vlajku z důvodu odlišení od jiných podobných vlajek přidávat i moravský zemský znak (zlatočerveně kostkovanou orlici). Leták se základními informacemi o vlajce je k dispozici ke stažení ve formátu PDF nebo ve formě obrázku. Roku 2010 na výzvu Moravské národní obce a města Břeclav některé obce začaly opět veřejně vyvěšovat moravskou vlajku na Den svatého Cyrila a Metoděje 5.7. Jejich seznam a umístění na mapě jsou přístupné na Google Maps. Podrobnější informace se dozvíte na stránkách Moravské národní obce. Nebo na Facebooku ve skupině "Chcu aby na mojí radnici vlála Moravská vlajka!". Roku 2011 se k vlajkové iniciativě přidalo již přes 220 obcí.

Znak - orlice na modrém poli má dvě verze, které jsou výsledkem historického vývoje - s orlicí stříbrnočerveně a zlatočerveně šachovanou. Otázka, která z nich je v současnosti symbolem Moravy, je často předmětem sporů.

Orlice se stříbrnočerveným šachováním Orlice se zlatočerveným šachováním

Tématikou zemských barev se podrobně zabývá výše uvedený článek, zde je jen stručný přehled vývoje. Původním znakem markrabství moravského byla orlice stříbrnočervená. Roku 1462 byl znak na žádost zemského hejtmana povýšen a na základě privilegia císaře Fridricha III. povýšen na orlici se zlatočerveným šachováním. Nebyl však schválen zemským sněmem. Privilegium bylo formálně přijato roku 1628, jednání o změně však začala až roku 1807, roku 1848 bylo vydáno výše uvedené usnesení o zemských barvách. V průběhu 19. století se používaly při různých příležitostech oba znaky, důležité bylo přijetí zlatočervené orlice do velkého znaku rakouské monarchie roku 1915. Po vzniku Československa zastoupila Moravu v souvislosti se snahou o používání slovanských barev orlice stříbrnočervená, která byla později použita do velkého znaku ČR. Pro používání zlatočerveného znaku hovoří tyto důvody - je z heraldického hlediska cennější (polepšení), je barevně "kompatibilní" s vlajkou a jeho používání bylo schváleno oficiálním moravským orgánem (zemským sněmem). Bíločervená orlice je však také významná - je to historický znak a v minulosti byl celkově více využíván.

Hymna - Za neoficiální (kdo by ji taky mohl v současnosti zoficiálnit?) moravskou hymnu bývá považována píseň Jsem Moravan, kterou napsal v 19. století Václav Novotný. Zde je její záznam na youtube.com, text a noty, můžete si také stáhnout mp3 nebo vytisknout notový zápis z tohoto dokumentu.

1. Jsem Moravan — toť chlouba má,
kdo, rcete, otčinu mou zná?
Kdo zná ten požehnaný kraj,
ten utěšený zemský ráj?
Ó Moravo — ty vlasti má,
tys země moje přemilá!
 3. Zde Olomúc, kde Jaroslav
byl potřel Tatar vrahóv dav;
zde Moravan vždy k boji stál,
když ve zbraň volal jeho král!
Ó Moravo, ó vlasti má,
tys krví otců svěcená!
2. Zde Rostislav, zde Svatopluk
mé drahé mluvy střehli zvuk.
Zde posvátný konával děj
na Velehradě Metoděj.
Ó Moravo, ó vlasti má,
tys dávnou slávou věnčená!
 4. Zde každý kraj má nový div —
zde dobrodušný lid je živ.
Ten miluje svou Moravu
a dbá o její oslavu.
Jsem Moravan, k tomu se znám
a za vlast statek, život dám!
Čtyřčtvrťová verze

Tato píseň má také verzi ve čtvtečním taktu, autorem hudby je Kašpar Pivoda. Její hudbu si můžete poslechnout z tohoto mp3 souboru nebo zjednodušené midi verze.

Nahrávky vycházejí z Pivodova Zpěvníku školského, vydaného roku 1884, notový zápis zde.

Pro pořádek je třeba uvést že někteří jednotlivci ale za hymny považují písně Bože cos ráčil a Moravo, Moravo.

Moravanství v 90. letech - Moravanství na počátku 90. let a chuť Moravanů po získání svých dávných práv a rovnoprávnosti se naplno projevilo ihned po sametové revoluci. V roce 1990 se na Moravě a ve Slezsku při průzkumu vedeném etnografickým ústavem Masarykovy univerzity deklarovalo 88,3% lidí Moravskou národnost. A ve sčítání lidu roku 1991 se přihlásilo k moravské národnosti téměř 1400000 obyvatel České republiky. Ve volbách 1990 zaznamenala strany Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HZSD – SMS) výrazný úspěch když získala 22 mandátú v České národní radě, 7 v Sněmovně národů a 9 ve Sněmovně lidu federálního schromáždění ČSFR. V roce 1992 se ale už HZSD – SMS sotva podařilo vstoupit do České národní rady. Na sestup z pozic mělo vliv mnoho faktorů, smrt charizmatického Boleslava Bárty, vůdce HZSD – SMS, vyprchání porevolučního nadšení v občanskou politiku, sestup nacionalistických nálad vyburcovaných po pádu komunismu v celé východní Evropě a také nejednotnost hnutí a osobní averze členů dalších moravských politických stran, tak podobná příběhu o Svatoplukových prutech. V roce 1996 moravské strany v parlamentu již zcela ztratily své zastoupení a ve sčítání lidu roku 2001 se k moravské národnosti přihlásilo o milion lidí méně. A na časy kdy bylo náměstí Svobody v Brně plné příznivců Moravy pamatovaly již jen zašlé fotografie...

Naša Morava - Moravské hnutí v 90. letech (fotogalerie)
Samostatná Morava. Sen zmařený rivalitou. - Brněnský deník (Rovnost) 2009
Etnické a regionální subjekty ve stranickém systému České republiky

Boleslav Bárta - Docent Boleslav Bárta byl jedním z největších Moravanů 20. století, stál v čele moravského hnutí v roce 1968 i po roce 1989 a až do své smrti se neúnavně rval za práva Moravy. Narodil se 14. srpna 1929 v obci Rozhrání na moravsko-českých hranicích. Vystudoval psychologii, nicméně po sovětské okupaci byl režimem perzekuován a nemohl pracovat ve svém oboru. Při liberalizaci poměrů v Československu v roce 1968 se stal jedním z hlavních představitelů Společnosti pro Moravu a Slezsko, organizace, která usilovala o obnovení Moravskoslezské země zrušené komunisty o dvacet let dříve. Dočkal se masové podpory moravského obyvatelstva, ale odmítavý postoj Prahy a následná invaze vojsk Varšavské smlouvy zhatila naděje na obnovení Moravy a Slezska. Po sametové revoluci se opět stal vůdčí osobností moravského hnutí. Svými oponenty byl opakovaně obviňován ze spolupráce s STB, ale toto nařčení se nikdy nepotvrdilo. Pod jeho charismatickým vedením nabylo moravské hnutí opět masových rozměrů, do obnovené Společnosti pro Moravu a Slezsko vstoupily statisíce členů. Ale Prahou bylo moravské hnutí znovu zcela přehlíženo. Podlomené zdraví docenta Bárty bohužel neuneslo tlak, který na něj byl v souvislosti s politickými postoji činěn. 31. května 1991 v Budmericích při jednání se zástupci Čech a Slovenska Boleslav Bárta zemřel na infarkt. Po jeho smrti se již nenašel nikdo, kdo by dokázal vést moravské hnutí k takové velikosti.

Wikipedie o Boleslavu Bártovi
Fanoušci Boleslava Bárty na Facebook.com

Moravské organizace - V současnosti působí aktivně několik promoravských organizací a spolků. Jde o občanská sdružení, například Moravská národní obec (MNO – zal. 1985), nebo již méně aktivní Moravský národní kongres (MNK – zal. 1992), tak i o politickou stranu Moravané (zal. 2005 sloučením Hnutí samosprávné Moravy a Slezska a Moravské demokratické strany) a její mládežnickou organizaci Mladí Moravané. Strana Moravané se již prosadila na místní úrovni v několika obcích, dostává pravidelně kolem 10000 – 13000 hlasů ve volbách. V závislosti na účasti se procentuální podíl odevzdaných hlasů pohybuje od 0,23% do 0,38%. Zajímavostí je relativně vysoká podpora na Dačicku a ve Voj. újezdu Březina (nejmenší obec v ČR) Každé sdružení čítá řádově desítky lidí. Celkově mají moravská hnutí přibližně 400 členů, s přidruženými aktivními sympatizanty o něco více.

O moravanství, aktérech hnutí, jejich pohnutkách a také zdánlivě jednoduchém "proč vlastně?" velmi dobře vypovídá dokument Moravské hnutí a moravanství.

Dokument vznikl v rámci kurzu ZUR367 Audio a video na FSS MUNI.

Moravské pochody a setkání - V novém tisíciletí začalo moravské hnutí opět nabývat na síle a stále častěji se pořádají pochody či jiné demonstrace moravanství. Největší akcí tohoto druhu je Výroční pochod Moravanů, který pořádá každý rok Moravská národní obec jako připomínku první zmínky o moravanech z roku 822. MNO také každý rok pořádá putování po Moravě a několikrát do roka organizuje setkání přátel Moravy, kde se diskutují aktuální události a plánované akce. Další pravidelnou akcí je Svíčkový pochod Moravanů, který každé jaro pořádá strana Moravané. Krom těchto událostí se pořádají také příležitostné demonstrace moravanství - v roce 2007 Moravané přivítali v Brně evropské prezidenty moravskými vlajkami, na podzim 2008 se konala demonstrace před úřadem vlády, v roce 2009 se objevily moravské prapory při návštěvě papeže v Brně.

Fotogalerie z pochodu

EFA - European Free Alliance je evropská strana, která sdružuje strany, které hájí zájmy národnostních menšin a které usilují ve svém státě o samosprávu a zrovnoprávnění. Vedle Moravanů tu stojí například Katalánci, Skotové, Frísové, Alsasané, Bavoři, lužičtí Srbové a mnoho dalších. EFA usiluje o vytvoření Evropy regionů – integrované Evropy, která bude postavena na rovnoprávných vztazích historických regionů, ne velkých mnohonárodních států. Moravské strany jsou členy EFA už od devadesátých let a s nadsázkou se tak dá říci, že Moravané vstoupili do EU mnohem dříve než Češi.

Wikipedie o European Free Alliance

Copyright © 2009, www.nasamorava.eu; nasamorava@gmail.com - Účelem stránek je zviditelnění Moravy a popularizování možnosti přihlásit se k moravské národnosti. Jejich cílem není usilovat o rozštěpení ČR. Mějte prosím na paměti, že Češi, Moravané a Slováci k sobě mají tak blízko jako málokteré národy na světě. Není dobré na základě drobných rozdílů měnit přístup k jiným lidem, ale je dobré, když se člověk k těm rozdílům, které považuje za své, hrdě hlásí. Neodpovídáme za obsah shoutboardu, který je volně přístupný. Snažíme se jej však moderovat a udržovat v mezích slušnosti.